To, co je za skálou na levé (západní) straně, to už je Francie (o pár vesniček dál je město Nicce, které se nachází na Cote d´Azur, tedy na azurovém pobřeží). Za vrcholky skal na severu je francouzsko-italská hranice a za pláží na východě už začíná Itálie.
Jak už jste jistě zaregistrovali, měl jsem tu na posledních dvou cestách na návštěvě mého tátu. Tady v Monacu jeho cesta na Astorii pro letošní rok končila. Přijel sem pro něj můj bratr se svou přítelkyní a nakonec se jim podařilo přesvědčit i naši mámu, aby cestu do Monaca absolvovala s nimi. Všichni jsme se společně vyfotili a po té jsme se v tento den, tedy 29. září 2006, rozloučili. Rodina odjela domů a my jsme pokračovali po vodách Středozemního moře směrem k italskému pobřeží.
1) 30. září 2006 - Civitavecchia, Itálie a sopka Stromboli
Následující den jsme zakotvili v malém městečku Civitavecchia, které je vzdálené asi hodinu cesty vlakem od hlavního italského města Řím. Naši turisté odjeli ráno na výlety do Vatikánu a do Říma a my jsme se potulovali po centru italského městečka až do večera.
Druhý den jsme strávili na moři. Přibližně v 9 hodin ráno jsme míjeli sopku Stromboli. Tyčí se jako vysoký ostrov nad hladinou moře, na jejím úbočí (na fotce vlevo) je malá vesnička. Sopka je stále činná.
Asi 2 hodiny po té jsme projížděli centrem Messiny. Je to rozlehlé město, které leží na obou stranách úžiny mezi Itálií a Sicílií. Pak jsme změnili kurz na východ a zamířili k řeckému pobřeží.
2) 2. - 3. říjen 2006 - Katakolon a Itea, Řecko
Během následujících dnů jsme kotvili ve dvou menších řeckých městečkách. V blízkosti prvního - Katakolonu - se nachází Olympijský stadion. Mám teď na mysli ten původní, ve kterém probíhaly sportovní hry v dobách Antiky. Dnes zde najdete jen pár rozházených kamenů a tisíce turistů – obzvlášť v tento den, kdy v Katakolonu kotvily kromě naší Astorie další 4 lodě; Astoria byla při tom nejmenší z nich. Na fotografii je za naší Astorií schovaná Costa Atlantika (tu vidět nemůžete) a vpravo v dálce stojí na kotvě americká Golden Princess. Obě lodě mají kapacitu přes 3´000 pasažerů.
Druhý den jsme strávili v městečku Itea. Je to opět jen několik malých domků ležících u přístavního mola; v polovině z nich můžete nakoupit suvenýry. Nedaleko Itey leží další antická památka - chrám v Delphi. Tam jsme se ovšem nedostali, takže jsme den strávili opět na pláži nedaleko přístavu. Sluníčko pálilo, voda byla teplá a nad hlavami nám dozrávalo tropické ovoce...
Oba dva dny jsme tedy proleželi na pláži. Pokud máte rádi teplou mořskou vodu (25°C) a prázdné pláže bez lidí, určitě si zařiďte dovolenou v říjnu v Řecku. Budete velice spokojení...
3) 4. říjen 2006 - Dubrovnik, Chorvatsko
V krásném chorvatském městě jsme kotvili jen jedno odpoledne, takže jsme se nikam ven moc nedostali. Můžu Vám nabídnout jen pohled na nový most u našeho kotviště, který byl postaven krátce po skončení války v Chorvatsku...
... a potom ještě (opět, jako minule) krásnou dřevěnou repliku staré galery. Pokud toho chcete vidět víc, odkazuji Vás na mou první cestu, kde jsou i fotografie z historického centra a pár informací o průběhu nedávné války, která zasáhla i do tohoto krásného města.
4) 5. říjen 2006 - Trieste, svobodné italské město
Ať už to bylo v dobách, kdy byla Jugoslávie jednotná, nebo v dobách dnešních, přístav Terst patřil vždy k Itálii, i když leží od italských hranic vzdálen několik desítek kilometrů.
I přesto, že je Terst větší město s dlouhou historií, nějaké velké historické centrum zde nenajdete. Je zde jedno větší náměstí, otevřené přímo k přístavnímu molu, o pár ulic dál je staré divadlo a na kopci nad městem je stará pevnost. Jinak jen úzké křivolaké uličky a spousty malých kavárniček.
Přímo na molu byly desítky stánků se značkovými víny, elektronikou a se značkovým oblečením. Na náměstí se stavělo velké podium pro večerní koncert.
Před půlnocí jsme zvedli kotvy a vypluli směrem k 120 kilometrů vzdáleným Benátkám. To je z naší krátké třinácté cesty všechno.
Formát pro tisk