Bylo tu pondělí, 28. září 2020 a my jsme s nejnovější lodí flotily firmy TUI cruises kotvili jako vždy v Hamburgu. Všechny místnosti, chodby i paluby prošly (po té, co je opustili všichni pasažéři z víkendové cesty do dánského Skagenu) v čase mezi 10. a 14. hodinou opět velkou hloubkovou desinfekcí. Odpoledne se nalodili noví výletníci, Mein Schiff 2 zvedla kotvy a vydala se na pětidenní "Blaue Reise" (tedy "Modrou cestu", jak se tyto výlety bez zastávky jmenují) ke švédskému městu Göteborg.
Cesta lodí z Hamburgu k tomuto přístavu je naprosto shodná s cestou k dánskému Skagenu, kterou jsme absolvovali o víkendu; Göteborg jen leží na opačné straně úžiny Kattegat. I přes to ale bylo na tuto cestu vyhrazeno o den více (asi proto, aby se hlavní turnusy pasažérů na dlouhé cesty měnily v pátek) a tak jsme pluli velmi, velmi zvolna.
Počasí se nám - na rozdíl od bouřlivých dnů minulého týdne - umoudřilo. Vítr se uklidnil, mraky se trošku protrhaly, vlny zmizely a tak byl z posilovny v nejvyšším patře lodi krásný výhled na nekonečnou řadu větrných elektráren, které stojí v moři u dánského pobřeží.
Stejně, jako se zmírnilo počasí, zmenšil se i počet cestujících na naší lodi. Oproti víkendové cestě tu bylo opět méně než 1.000 pasažérů (přesněji 960). Jinak se nic moc nového nedělo, druhý den této cesty (29.9.) ubíhal standardně - dopoledne posilovna, odpoledne sauna, pak večeře a ve 22:30 koncert s hity Uda Jürgense před vyprodaným hledištěm Schaubühne. Pak už jen rychlá sklenička a hurá spát, protože po ránu bychom se měli blížit k Göteborgu.
Ve středu krátce po poledni jsme dojeli do cíle naší cesty. Kapitán u nákladního mola otočil loď a pak pomalu couval ústím řeky, kam až bylo možné a povolené. Tentokrát jsme se tedy podívali k centru Göteborgu o pár stovek metrů blíž.
Dál už jsme s lodí nesměli; přístavní most ze 70. let minulého století není dostatečně vysoký, aby pod ním Mein Schiff 2 bezpečně projela. Lodní šrouby opět zabraly a loď pomalu vyplula zpět, na cestu k Hamburgu. Stejně jako v ostatních případech jsme se tedy ani tentokrát do Göteborgu kvůli koronavirovým opatřením nepodívali. Abych ale vám, čtenářům, nezůstal dlužen nějakou informaci o této lokalitě, přináším aspoň to nejdůležitější.
Město Göteborg je druhé největší město Švédska. Leží na západním pobřeží, v provincii Västergötland, při úžině Kattegat. Samotné město má něco přes 500.000 obyvatel, v celé metropolitní oblasti pak žije asi milion lidí. Göteborg je také považován za studentské město; studuje zde na dvou univerzitách asi 60.000 studentů, což je nejvíc z celé Skandinávie.
V rámci historie je třeba zmínit, že Švédové původně neměli k Severnímu moři žádný vlastní přístup, ale mohli díky benevolenci Dánů využívat řeku Göta. Ve 13. století postavili na jižním břehu řeky pevnost Älvsborg, kterou jim však několikrát zabrali Dánové. Poprvé se tak stalo v roce 1563 a po druhé v roce 1612; Švédsko za její navrácení muselo vždy zaplatit velké výkupné. V době před druhým napadením začalo severně od pevnosti vznikat město, kterého se však Dánové zmocnili společně s pevností a vypálili ho. Za vrácení města požadovali tehdy výkupné milion říšských tolarů, které král Gustav II. Adolf v roce 1619 zaplatil a následně uzavřel s Dánskem Halmstadtskou smlouvu. Od té doby se tohle městečko pod švédskou nadvládou rozvinulo a vyrostlo do rozměrů, které má Göteborg dnes.
Centrum města stojí okolo Hamnkanalen, což je bývalý přístavní vodní kanál, který dnes ale využívají k projížkám především turisté. Kolem tohoto kanálu stojí většina nejvýznamějších památek, jako jsou Vallgraven (hradní příkop), kostel Christine kyrka, socha Gustava II. Adolfa, göteborský dóm a mnoho parků. Při návštěvě města určitě nevynechejte ani bulvár Avenyn (který je považován za obdobu pařížské Champs-Elysées) a náměstí Göteplatsen s Poseidonovou kašnou, kde se vedle sebe nachází městské divadlo (Stadsteatarn), muzeum umění (Konstmuseet), umělecká hala (Konsthallen) a koncertní síň (Konserthuset). Z modernějších staveb stojí ve městě za zhlédnutí zábavní park Liseberg (jeden z největších v Evropě) nebo moderní operní scéna Operan z roku 1994, jejíž budova byla inspirována operou v Sydney.
(obrázek jsem si vypůjčil ze stránek euroskop.cz)
Když už jsem v minulé kapitole o Skagenu uvedl informace k Dánsku, určitě vám nezůstanu dlužen ani pár základních a zajímavých informací o Švédsku:
- Podobně, jako Dánsko, je i Švédsko konstituční monarchií (hlavou je nyní král Karel XVI. Gustav) s parlamentní demokracií.
- Kdy přesně Švédsko vzniklo, není známo; o území zvaném "Svealand" píše ale už římský historik Tacitus v roce 98 po Kristu. Švédové považují za vznik Švédska období vlády krále Erika Vítězného (970 - 995), kdy došlo ke sjednocení území Svealand a Götaland.
- Největší rozmach zaznamenalo Švédsko v 17. století, kdy se v rámci třicetileté války pohybovala švédská vojska i na českém území a obléhala mimo jiné i Brno a Prahu. Poslední ozbrojený konflikt Švédska byla výprava proti Norsku (1814), od té doby je Švédsko neutrální a nezapojilo se ani do jedné ze světových válek. Není také součástí žádné vojenské aliance.
- Rozloha Švédska je takřka 450.000 km2, počet obyvatel se pohybuje okolo 10,2 milionu (pro srovnání - Česko má skoro 79.000 km2, tedy 5,5x méně, ale počet obyvatel o cca půl milionu více). Krajina je většinou plochá až mírně kopcovitá, ale při hranici s Norskem se zvedá až do výše 2.000 m. n. m.
- Nejvyšší letní teploty na jihu (který je zemědělský) se pohybují okolo 18 stupňů Celsia, nejnižší teplota (-53 stupňů Celsia) byla naměřena v roce 1941 v Malgoviku, který leží v severní, velmi hustě zalesněné oblasti, ve které se nachází velké množství železných rud (železo, měď, zinek a olovo).
- Zajímavostí této země a krajiny je tzv. "postglaciální vzestup". V době ledové (cca 10.000 let před Kristem) se na tomto území nacházel velký a takřka souvislý ledovec (díky němu vzniklo ve Švédsku mnoho jezer i řek). Tento ledovec, místy až 3.000 m silný, samozřejmě stlačoval svou vahou zemskou kůru dolů. Jeho tání a úbytek způsobil (a stále způsobuje) vzestup země směrem nahoru. Od doby ledové došlo k navýšení některých míst až o 800 metrů, dnes se vzestup pohyuje okolo 6 - 8 mm za rok.
Tolik tedy z města Göteborg, ze kterého jsme opět neviděli nic než nákladní přístav s vysokými jeřáby a tisícovkami lodních kontejnerů (přístavní most je na fotografii vpravo, úplně vzadu - jsou to ty 2 malé věžičky).
Po té, co jsme okolo půl 2. odpoledne opustili přístav, jsme zvolna pluli směrem na západ k dánskému pobřeží. Jakmile jsme minuli Skagen, stočili jsme se na jih a pokračovali k Hamburgu. Nic dalšího se ten den už neudálo, odpoledne proběhlo v odpočinkovém duchu a večerní posezení s kolegy v baru jakbysmet. Na kajutu jsem došel krátce po půlnoci a dal si ještě na balkoně jeden doutník s nádherným výhledem na noční moře a měsíc.
Touto dobou už jsem s jistotou věděl, že se můj pobyt na palubě Mein Schiff 2 prodlouží ještě o jednu týdenní cestu. Proč se tak stalo, vám osvětlím v další kapitole (abych měl aspoň o čem psát). Můj kontrakt byl v každém případě oficiálně prodloužen; přišla mi i informace, že si svou kajutu 8083 můžu nechat - takže jsem aspoň nemusel ve čtvrtek 1. října balit kufry a mohl jsem se věnovat tradičnímu programu: ráno posilovna, v 11:30 opět jeden koncertík s Thomasem před plně obsazeným hledištěm Schaubühne (fotografii z našeho divadýlka máte v záhlaví této kapitoly) a pak oběd... Venku už zase foukal celkem silný vítr, takže jsem pak zalezl na kajutu a strávil odpoledne dopisováním cestopisů a koukáním na filmy.
Okolo 22. hodiny, zatímco Mein Schiff 2 vplouvala do ústí řeky Labe a zvolna mířila k přístavu, jsme se sešli s kolegy ze zábavní branže a společně se rozloučili s těmi, kteří měli již druhý den odjíždět domů. Další "Blaue Reise" byla u konce; samozřejmě přidávám ještě závěrem tradiční mapku naší cesty a loučím se.
Formát pro tisk